Dětmi se nám to mezi knihami poslední dobou jen hemží. A to je skvělé. Tentokrát do knihovny zavítali nejmenší školkáčci ze třídy Skřítků s paními učitelkami Vítkovou a Müllerovou.
No a protože děti mají věkem blízko k našim malým Knihomolíkům, připravila jsem si pro ně, mimo informací o tom, jak to v knihovně chodí a jak se tu chováme, část programu z našeho posledního knihomolíkovského setkání. Skřítkové si poslechli příběh papuchalků Petra a Pavla, pěkně se u něj rozhýbali a přátelství obou našich hrdinů je navedlo k dalším aktivitám. Společně jsme hledali pohádkové dvojice a skládali puzzle a protože dětí bylo jako blešek, bylo zde v tuto chvíli opravdu živo.
Děti mi za odměnu zazpívaly a předvedly značnou část jejich školkového repertoáru. Nestačím žasnout, kolik se toho do hlaviček malých nezbedů vejde a už teď se těším, až je tu uvidím zase příště.
Je moc pěkné vidět, že už v takto nízkém věku mají děti o knihy zájem (nápodoba ostatních je nejlepším přítelem budoucího čtení). Všichni do jednoho se totiž, mně nepochopitelným způsobem, uhnízdili v dětském koutku a prohlíželi si knihy, které si sami vybrali. Kdo k nám chodí, tak ví, co všechno v koutku pro děti máme, a vězte, že přítomnost velkého stolu, křesla, regálů ani pojízdných košů nebyla bezmála 20 tělíčkům překážkou se do zbylého volného prostoru vtěsnat doslova jako sardinky.
