Přelom března a dubna patřil v naší knihovně hlavně dětem a…veleváženému panu Andersenovi. Pověděli jsme si několik zajímavostí o zemi, z níž pocházel, prozkoumali některé z jeho pohádek a z příběhu jeho života zjistili, že to možná, bez ohledu na jeho ohromný přínos pohádkovému světu, nebyl mezi jeho blízkými úplně nejoblíbenější člověk na světě.
Hans Christian Andersen, narozen 2. dubna roku 1805, je letošním jubilantem. Společně s malými i velkými čtenáři jsme oslavili 220 let od jeho narození. V knihovně jsme přivítali děti z druhého a pátého ročníku místní ZŠ. Pro některé z nich si sám pan Andersen připravil pohádku a jak už to tak bývá, nezůstalo jen u ní. Žáky čekala knihovní bojovka se zapeklitými úkoly. Prověřili jsme si, jak znají prostředí knihovny a literaturu, ale především to, jak umí spolupracovat v rámci třídního kolektivu – musíme říct, že speciálně v této disciplíně obstáli všichni na výbornou.
Ti, kteří k nám zavítali s paní učitelkou 1. dubna, sice o pana Andersena přišli, protože už se nám odporoučel zpět do Dánska, ale zato jsme je trošku aprílově potrápili rozsypanou pohádkou – asi jsme byli příliš mírní, protože i zde byly všechny týmy neomylné.
Vrcholem všech andersenovských aktivit bylo Odpoledne s Andersenem pro veřejnost. Kromě pohádky bylo na programu tradiční knihovní tvoření – návštěvníci si mohli vyrobit vlastní záložku do knihy, vyzkoušet si různé kreativní kousky s LEGO tematikou, vyluštit pohádkové kvízy a hádanky a k radosti všech ochutnat některé z typických dánských dobrot, jejichž názvy nás pěkně potrápily.
Byly to velmi rušné, ale krásné dva týdny, které jsme zakončili 2. dubna oslavou Mezinárodního dne dětské knihy, kdy se knihovna pro dětské čtenáře stala útočištěm a druhým domovem. Věříme, že si to všichni moc užili, odnesli si spoustu nových vědomostí (tou nejoblíbenější se u dětí podle všeho jeví skutečnost, že kodaňská socha Malé mořské víly přišla za více než 100 let svého působení již dvakrát o hlavu).
–
